Vliv hybridního vzdělávání na rozvoj měkkých dovedností u studentů středních škol: Jak kombinace online a prezenční výuky formuje komunikační a týmové schopnosti studentů a jaké jsou nejlepší postupy pro efektivní integraci těchto dovedností do vzdělávacího procesu.

Vliv hybridního vzdělávání na rozvoj měkkých dovedností u studentů středních škol: Jak kombinace online a prezenční výuky formuje komunikační a týmové schopnosti studentů a jaké jsou nejlepší postupy pro efektivní integraci těchto dovedností do vzdělávacího procesu

Hybridní vzdělávání, spojující v sobě prvky tradiční prezenční a moderní online výuky, se během posledních let stalo významnou součástí středního školství nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích. Zatímco odborné diskuse se zpočátku zaměřovaly především na efektivitu předávání znalostí a technickou podporu, stále více se ukazuje, že výrazný dopad má tento model vzdělávání také na rozvoj tzv. měkkých dovedností – zejména v oblasti komunikace a týmové spolupráce.

Měkké dovednosti v centru pozornosti

Měkké dovednosti, jako jsou schopnost efektivní komunikace, týmová práce, empatie či schopnost řešit konflikty, jsou dlouhodobě považovány za klíčové pro uplatnění absolventů na trhu práce. Právě střední školy dnes stojí před výzvou, jak tyto kompetence rozvíjet při současně probíhající digitalizaci školství.

Zkušenosti ze škol využívajících hybridní model ukazují, že kombinace online a prezenční výuky může být – při správném metodickém vedení – mimořádně efektivní právě pro formování komunikačních a týmových dovedností. Online prostředí klade důraz na písemnou a digitální komunikaci, rozvoj samostatnosti, orientaci v informačním přetížení a schopnost prezentovat vlastní práci. Prezenční část výuky pak poskytuje prostor trénovat verbální projevy, neverbální signály, aktivní naslouchání nebo práci ve skupině „tváří v tvář“.

Klíčové faktory úspěšného rozvoje měkkých dovedností v hybridním vzdělávání

Úspěch hybridního modelu školství je úzce spojen s tím, jak efektivně jsou do něj měkké dovednosti integrovány. Moderní didaktika identifikovala několik základních principů:

Záměrná práce s dovednostmi
Rozvoj měkkých dovedností nesmí být ponechán náhodě. Je nezbytné, aby školy přímo plánovaly aktivity zaměřené na rozvoj týmové práce (např. projektové dny, skupinové úkoly), komunikačních schopností (debaty, prezentace, peer-to-peer hodnocení) či řešení konfliktů v online i prezenčním prostředí.

Reflexe a zpětná vazba
Klíčová je průběžná reflexe a poskytování smysluplné zpětné vazby – ať již formou diskuzí, hodnotících dotazníků nebo rozboru konkrétních situací, které při práci vznikly.

Integrace digitálních nástrojů
Online prostředí nabízí řadu platforem a aplikací pro spolupráci (Google Workspace, MS Teams, Slack), které lze efektivně využít pro projektovou práci. Důležité je studenty nejen s technologiemi seznámit, ale také je naučit participovat v digitálních týmech a respektovat pravidla efektivní online komunikace.

Role pedagoga – facilitátor místo dirigenta
Úspěšný rozvoj měkkých dovedností v hybridním prostředí vyžaduje proměnu role učitele. Ten se stává spíše průvodcem a moderátorem procesů než výlučným zdrojem informací. Podporuje aktivní zapojení studentů, motivuje k otevřené diskuzi a pomáhá nacházet řešení v zátěžových situacích.

Doporučené postupy pro efektivní integraci měkkých dovedností

Osvědčenou cestou je střídání individuální i skupinové práce − například zadání digitálního projektu, na kterém musí studenti spolupracovat napříč třídou, doplněné o společné prezentace výsledků ve třídním kolektivu. Výborně funguje také zapojení peer-to-peer mentoringu, kdy starší studenti vedou mladší při plnění týmových úkolů. V rámci online části může být kladen větší důraz na vedení skupinových diskuzí ve videochatech nebo na spolupráci přes sdílené dokumenty.

Zkušenosti škol, které tyto inovace aplikují (např. v rámci stáží Evropské akademie vzdělávání), potvrzují, že správně nastavený hybridní model s cílenou podporou měkkých dovedností přináší návrat v podobě zvýšené sebejistoty studentů, lepšího zvládání konfliktních situací a větší adaptability na pracovní i osobní výzvy, které je v budoucnu čekají.

Závěr

Hybridní vzdělávání představuje nejen inovativní model výuky, ale i výjimečnou příležitost, jak včasně a systematicky rozvinout zásadní kompetence mladých lidí. Podmínkou úspěchu je však aktivní, cílené a pedagogicky promyšlené začlenění měkkých dovedností do každodenní praxe – nejen ve třídě, ale i v online světě, kde se mladá generace již dnes pohybuje s lehkostí, avšak často bez potřebného vedení. Právě školy mají možnost tuto dynamiku využít a připravit své studenty nejen pro úspěšné absolvování studia, ale i pro uplatnění v rychle se měnící společnosti 21. století. 

PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)